Autor: Skarbi

Vrchol sezóny je tady. Konečně jsem se dočkal závodu, na který jsem 1/2 roku trénoval. Jako national lead na tratích 600-1500 vč. steeplu jsem si mohl vybrat v jaké disciplíně nastoupím. Nakonec jsem zvolil královskou disciplínu mílařů – 1500m.

Příprava se vyplatila, závod jsem zvládnul a stal se tak na této trati mistrem republiky pro rok 2021. Cílem jsem proběhnul ve svém osobáku a nejlepším čase sezóny – 4:10,76.

Druhý den jsem si jako třešničku na dortu vyběhal bronz na štafetě 4×300 metrů ve složení Zíma, Soukup, Honl a Škarban v čase 2:34,35, kdy jsem doslova vletěl do cíle a zachránil tak pro nás cenný kov.

Videozáznam závodu na 1500m: https://www.youtube.com/watch?v=HVUbMou3H8o

Videozáznam vyhlášení vítězů: https://www.youtube.com/watch?v=akE_Sx_bDNs

Videozáznam rozhovoru s mistrem: https://www.youtube.com/watch?v=CMrufSHSyxI

Videozáznam 4 x 300m: https://www.youtube.com/watch?v=JVbfP9RKOkU

Více fotografií: MČR žáků Mladá Boleslav

V KL jsme se prošli k lomu. A taťka dal i otužko 🙂

Takhle nám to slušelo.

Po tatínkovo loňském překvapivém úspěchu (3. místo v kategorii těch skoro nejstarších) jsme letos Baroko zařadili do série podzimních závodů. Tentokrát jsem si i já nenechal závod ujít. Vyšlo perfektní počasí – babí léto jak má být, sluníčko a ne moc vedro.

Na startu se sešla skoro celá jelití banda. Já si dal nejkratší trať 4,2 km, ostatní klasickou 10ku.

Výsledky:

Honza – 13:58 (1. místo)

Taťka – 50:31 (22. místo, 3. místo v kategorii muži do 49 let)

Více fotografií: Baroko maraton 2021

Loňská sezóna krosových závodů byla zásadně narušena pandemií a hodně akcí bylo zrušeno. Přesto se nějaké uskutečnily a celý pohár se nakonec vyhodnotil. Jen na slavnostní vyhlášení nedošlo, neb jsme byli všichni „locknutí“. Jenže to nemohl krajský atletický svaz nechat jen tak, a proto s ročním zpožděním uspořádal slavnostní vyhlášení, tentokráte na zámku v Horšovském Týně. O co byla akce zpožděná, o to více byla opulentní. Slavnostní sál, raut, živá hudba, moderátor Standa Blábol, všichni v oblecích ….. cítil jsem se jako na předávání státních vyznamenání 🙂

Za rok 2020 jsem vybojoval pouze třetí místo, ale celá atmosféra akce mě přesvědčila, že letos chci vyhrát. No budu mít co dělat, když jsem kvůli dráhovým závodům vynechal řadu crosových běhů z celé série. Držte mi palce.

Více fotografií: Vyhlášení Běžeckého poháru mládeže 2020

Tradiční závod, na který prostě musím jít, přestože se to do přípravy na blížící se MČR úplně nehodí. Přesto trenér souhlasil, zvláště když jsem to zdůvodnil tím, že potřebuji podpořit svého, běžeckým talentem neobdařeného otce, který chodí jen na závody s párkem a pivem v cíli 🙂

S během jsem se moc nemazal a pěkně pana Sladkého na kole prohnal. Martinovi a Jirkovi jsem nadělil na 2km pěkných 13 sec. Taťka s vidinou brzkého piva se taky hecnul a vylepšil si osobák na trati 5,5 km o více jak minutu (23:55).

Více fotografií: Běh Plzeňské teplárenské 2021

Rodičové mají spoustu dovolené, brácha je na soustředění a já se nudím. Tak jsme vyrazili na dlouho plánovaný výlet do ZOO v Praze. Zoologická je to krásná a ne tak velká, jak jsem čekala – vše se dá během jednoho dne projít. Největším překvapením byl velemlok (1,5 metru dlouhá mrcha) a pak gorilák Richard. Taťka jen smutně koukal, jak to má táta opičák doma zorganizované :-).

Více fotografií: ZOO Praha

Po loňské vydařené dovče v okolí Innsbrucku jsme se letos se stejnou partou vypravili do Zillertalu. Plán byl ambiciozní – přechod hřebenu přes Schönbichler Horn ve výšce 3 133 m.n.m z údolí Schlegais do údolí kolem řeky Zemmgrund.

Auto jsme zaparkovali u Schlegais Stausee a s plnou polní se vypravili do 8 km vzdálené Furtschlaghaus. Znamenalo to vyšplhat se do výšky 2295 m.n.m., takže krásný odpolední pochod. Vzhledem ke změně počasí, jsme lehce upravili plány a rozhodli se vrchol letošní dovči zdolat již druhý den a to pouze nalehko (počasí nám nakonec ukázalo, že to bylo velice moudré rozhodnutí). Takže Schönbichler Horn (3 133 m.n.m.) jsme pokořili již v neděli. Protože posledních 200 výškových metrů je už po ledovci, nechali jsme holky dojít jen do 2/3 kopce.

Další den (původně plánovaný na přechod hřebene) jsme zvolili na přesun do Alpenrosehütte Zillertal. Znamenalo to sestup do údolí k autu, přejezd 10 km a vystoupání údolím na novou chatu. Ještě než začlo pršet, tak jsme si slezli Staudamm feratu (cca 800m po zdi přehradní hráze, adrenalin jako sviňa). A pak začalo pršet ….. a nepřestalo do konce dovolené. Pár deštíků jsem už zažil, ale alpský déšť má svá specifika. Například turistická stezka má tendenci se během několika hodin deště změnit z pěšiny na potok. Když nás při doběhu do chaty chytla bouřka, kroupy, blesky a na horské stezce jsme zběsile běželi mezi stádem krav, kterým také došlo, že už jde o vemena, uvědomil jsem si, že na tuhle dovču asi nikdy nezapomenu. Každopádně útulnost rakouských chat je příslovečná, takže jsme v následujících dnech provedli ještě několik výšlapů po okolí a zbytek dní trávili sušením věcí a zahříváním lokálním rumíčkem.

Poslední štací byl Gerlos a apartmány Sonnwend. Opět za střídavého deště jsme odtud provedli výjezd na Krimmelské vodopády a túru kolem Speicher Durchlassboden. Poslední 2 dny ale pršelo tak intenzivně a hlavně v kuse, že jsme odjezd domů raději o pár hodin uspíšili, abychom nebyli uplně odříznuti od civilizace.

Dovolená to byla propršená, ale krásná. Hodně nachozených km a nové adrenalinové zážitky.

Více fotografií: Rakousko 2021

S tím jak nám tatínkové stárnou, klesá i počet tatínkovských víkendů. Zejména proto, že nám mladejm se s těma páprdama už nechce moc jezdit 🙂 Ale Třemošná je tradice, kterou jen tak nepřerušíme.

Letos jsme start museli kvůli počasí o jeden den posunout. Ale vyplatilo se, zbytek akce již proběhl za sluníčka. Náplň dle obvyklého scénáře – koupačka, cyklovýlet, řádění na zahradě a v bazénu, pizza metrovka. Nově jsme letos vytáhli paddleboardy a strejda Vláďa výheň, takže jsme si ukuli železné ornamenty a kluci si i vybrousili nože.

Zlatým hřebem byla návštěva letiště v Líních, kde má strejda Majkl zaparkovanou stíhačku. A tím nemyslíme tetu, ale opravdovou L-39. Ještěže si taťka v krizi středního věku koupil jen motorku.

Brácha měl z prvních dní tatínkáče omluvenku, neb musel do Vlašimi, vyzískat nějaké body pro AK Škoda v atletické lize (1500m muži – druhé místo, 4:13,78, 9. bodů).

Více fotografií: Tatínkáč Třemošná 2021

Sestřenka Terda konečně vyslyšela plukovníkovo žádost a rozhodla se, že se z ní stane Němcová. Páč Michal prošel složitým rodinným výběrovým řízením (vydržel s taťkou a Honzou dokonce asi 2 min v planku), rozhodli jsme se manželství požehnat a podpořit snoubence naší návštěvou na svatbě. A protože jsme tak trochu Hujerovi, půjčili jsme si od strejdy Vládi Tranzita, naložili babičky, dědu a jeli hromadně přes celou republiku udělat ostudu na svatební hostině (taťka sliboval vtipnou řeč). Na poslední chvíli se ze zájezdu omluvil brácha, který prý musel vyhrát nějaké mistrovství a hrozně se divil, že se svatba nemůže o týden posunout.

Svatba to byla krásná, stejně tak následná hostina. Tančili jsme až do pozdních hodin a přecpali se k prasknutí. A protože brácha se mezitím stal mistrem Plzeňského kraje v běhu na 800m a posunul letošní sezónní čas zase blíže k 2:00 tak jsme mu přivezli výslužku.

Více fotografií: Svatba Terezka

Brácha je fakt pako …. rozhodl se, že trochu rozbourá letošní republikové tabulky a pokusí se urvat NL na všech tratích nad 600 metrů. A tomu skunkovi smrdutému se to zatím docela daří. K 11.6. drží nejlepší republikový výsledek na 600m, 800m, 1000m i 1500m. A to si svoje nejsilnější disciplíny 3000m a 1500m steepl nechává na MČR a mezistátko…..
No tak ať mu to i nadále běhá.