Autor: Skarbi

Loňská sezóna krosových závodů byla zásadně narušena pandemií a hodně akcí bylo zrušeno. Přesto se nějaké uskutečnily a celý pohár se nakonec vyhodnotil. Jen na slavnostní vyhlášení nedošlo, neb jsme byli všichni „locknutí“. Jenže to nemohl krajský atletický svaz nechat jen tak, a proto s ročním zpožděním uspořádal slavnostní vyhlášení, tentokráte na zámku v Horšovském Týně. O co byla akce zpožděná, o to více byla opulentní. Slavnostní sál, raut, živá hudba, moderátor Standa Blábol, všichni v oblecích ….. cítil jsem se jako na předávání státních vyznamenání 🙂

Za rok 2020 jsem vybojoval pouze třetí místo, ale celá atmosféra akce mě přesvědčila, že letos chci vyhrát. No budu mít co dělat, když jsem kvůli dráhovým závodům vynechal řadu crosových běhů z celé série. Držte mi palce.

Více fotografií: Vyhlášení Běžeckého poháru mládeže 2020

Tradiční závod, na který prostě musím jít, přestože se to do přípravy na blížící se MČR úplně nehodí. Přesto trenér souhlasil, zvláště když jsem to zdůvodnil tím, že potřebuji podpořit svého, běžeckým talentem neobdařeného otce, který chodí jen na závody s párkem a pivem v cíli 🙂

S během jsem se moc nemazal a pěkně pana Sladkého na kole prohnal. Martinovi a Jirkovi jsem nadělil na 2km pěkných 13 sec. Taťka s vidinou brzkého piva se taky hecnul a vylepšil si osobák na trati 5,5 km o více jak minutu (23:55).

Více fotografií: Běh Plzeňské teplárenské 2021

Rodičové mají spoustu dovolené, brácha je na soustředění a já se nudím. Tak jsme vyrazili na dlouho plánovaný výlet do ZOO v Praze. Zoologická je to krásná a ne tak velká, jak jsem čekala – vše se dá během jednoho dne projít. Největším překvapením byl velemlok (1,5 metru dlouhá mrcha) a pak gorilák Richard. Taťka jen smutně koukal, jak to má táta opičák doma zorganizované :-).

Více fotografií: ZOO Praha

Po loňské vydařené dovče v okolí Innsbrucku jsme se letos se stejnou partou vypravili do Zillertalu. Plán byl ambiciozní – přechod hřebenu přes Schönbichler Horn ve výšce 3 133 m.n.m z údolí Schlegais do údolí kolem řeky Zemmgrund.

Auto jsme zaparkovali u Schlegais Stausee a s plnou polní se vypravili do 8 km vzdálené Furtschlaghaus. Znamenalo to vyšplhat se do výšky 2295 m.n.m., takže krásný odpolední pochod. Vzhledem ke změně počasí, jsme lehce upravili plány a rozhodli se vrchol letošní dovči zdolat již druhý den a to pouze nalehko (počasí nám nakonec ukázalo, že to bylo velice moudré rozhodnutí). Takže Schönbichler Horn (3 133 m.n.m.) jsme pokořili již v neděli. Protože posledních 200 výškových metrů je už po ledovci, nechali jsme holky dojít jen do 2/3 kopce.

Další den (původně plánovaný na přechod hřebene) jsme zvolili na přesun do Alpenrosehütte Zillertal. Znamenalo to sestup do údolí k autu, přejezd 10 km a vystoupání údolím na novou chatu. Ještě než začlo pršet, tak jsme si slezli Staudamm feratu (cca 800m po zdi přehradní hráze, adrenalin jako sviňa). A pak začalo pršet ….. a nepřestalo do konce dovolené. Pár deštíků jsem už zažil, ale alpský déšť má svá specifika. Například turistická stezka má tendenci se během několika hodin deště změnit z pěšiny na potok. Když nás při doběhu do chaty chytla bouřka, kroupy, blesky a na horské stezce jsme zběsile běželi mezi stádem krav, kterým také došlo, že už jde o vemena, uvědomil jsem si, že na tuhle dovču asi nikdy nezapomenu. Každopádně útulnost rakouských chat je příslovečná, takže jsme v následujících dnech provedli ještě několik výšlapů po okolí a zbytek dní trávili sušením věcí a zahříváním lokálním rumíčkem.

Poslední štací byl Gerlos a apartmány Sonnwend. Opět za střídavého deště jsme odtud provedli výjezd na Krimmelské vodopády a túru kolem Speicher Durchlassboden. Poslední 2 dny ale pršelo tak intenzivně a hlavně v kuse, že jsme odjezd domů raději o pár hodin uspíšili, abychom nebyli uplně odříznuti od civilizace.

Dovolená to byla propršená, ale krásná. Hodně nachozených km a nové adrenalinové zážitky.

Více fotografií: Rakousko 2021

S tím jak nám tatínkové stárnou, klesá i počet tatínkovských víkendů. Zejména proto, že nám mladejm se s těma páprdama už nechce moc jezdit 🙂 Ale Třemošná je tradice, kterou jen tak nepřerušíme.

Letos jsme start museli kvůli počasí o jeden den posunout. Ale vyplatilo se, zbytek akce již proběhl za sluníčka. Náplň dle obvyklého scénáře – koupačka, cyklovýlet, řádění na zahradě a v bazénu, pizza metrovka. Nově jsme letos vytáhli paddleboardy a strejda Vláďa výheň, takže jsme si ukuli železné ornamenty a kluci si i vybrousili nože.

Zlatým hřebem byla návštěva letiště v Líních, kde má strejda Majkl zaparkovanou stíhačku. A tím nemyslíme tetu, ale opravdovou L-39. Ještěže si taťka v krizi středního věku koupil jen motorku.

Brácha měl z prvních dní tatínkáče omluvenku, neb musel do Vlašimi, vyzískat nějaké body pro AK Škoda v atletické lize (1500m muži – druhé místo, 4:13,78, 9. bodů).

Více fotografií: Tatínkáč Třemošná 2021

Sestřenka Terda konečně vyslyšela plukovníkovo žádost a rozhodla se, že se z ní stane Němcová. Páč Michal prošel složitým rodinným výběrovým řízením (vydržel s taťkou a Honzou dokonce asi 2 min v planku), rozhodli jsme se manželství požehnat a podpořit snoubence naší návštěvou na svatbě. A protože jsme tak trochu Hujerovi, půjčili jsme si od strejdy Vládi Tranzita, naložili babičky, dědu a jeli hromadně přes celou republiku udělat ostudu na svatební hostině (taťka sliboval vtipnou řeč). Na poslední chvíli se ze zájezdu omluvil brácha, který prý musel vyhrát nějaké mistrovství a hrozně se divil, že se svatba nemůže o týden posunout.

Svatba to byla krásná, stejně tak následná hostina. Tančili jsme až do pozdních hodin a přecpali se k prasknutí. A protože brácha se mezitím stal mistrem Plzeňského kraje v běhu na 800m a posunul letošní sezónní čas zase blíže k 2:00 tak jsme mu přivezli výslužku.

Více fotografií: Svatba Terezka

Brácha je fakt pako …. rozhodl se, že trochu rozbourá letošní republikové tabulky a pokusí se urvat NL na všech tratích nad 600 metrů. A tomu skunkovi smrdutému se to zatím docela daří. K 11.6. drží nejlepší republikový výsledek na 600m, 800m, 1000m i 1500m. A to si svoje nejsilnější disciplíny 3000m a 1500m steepl nechává na MČR a mezistátko…..
No tak ať mu to i nadále běhá.

Tak už je to tady. Osm měsíců ostrého tréninku se konečně vyplatilo a na prvním závodě od loňského prosince jsem za to pořádně vzal a dotáhnul své snažení na první republikové zlato. MČR v přespolním běhu 2021, Tábor – Jan Škarban, mistr republiky.

Připravoval jsem se fakt svědomitě, byl náležitě motivován trenérem i kamarády, takže po prvním rozpačitém kole jsem převzal iniciativu a běžel a běžel a běžel…. V cíli jsem měl 30 sec náskok, ale to je úplně jedno – musel jsem tu nahromaděnou energii a eufórii z toho, že konečně můžu závodit, ze sebe nějak dostat.

Po doběhu jsem si užil svých 5 min slávy a dával rozhovory. Jaká moudra z vás padají když dáte 3,05 km v tempu pod 3:15 se můžete podívat na odkazech níže :-).

Rozhovor po závodě

Rozhovor pro Jsem atlet

Záznam celého závodu

Také jsem se objevil na spoustech webů …. 🙂

Článek na atletika.cz

Článek na Pzeňském krajském atletickém svazu

Článek na AK Škoda Plzeň

Článek na SG Plzeň

Více fotografií: MČR Tábor

Brácha pořád trénuje a je s ním tedy pěkná nuda. To já radši zvířátka…. a tatínek buřty a pivo. Tak jsme k všeobecné spokojenosti vyrazili na první letošní grilovačku na ranch do Polínek, kde má strejda kovboj koně, berana a srub v lese. Bylo parádní počasí, hafani mazliví a pivečko vychlazené v potoce ….. Jaro je konečně tady.

Více fotografií: Grilovačka na ranchi

Zima ještě zdaleka neskončila. Ale nedáme se odradit. Od tety jsme měli už dlouho slíbenou vyjížďku na koních a tak jsme poslední březnový víkend vyrazili do stájí na Plachtíně. Prošli jsme si asi 4 km trasu kolem stájí a bylo to skutečně magické. Příroda se už probouzí, všude spoustu vody a louka i les se začínají zelenat. Svezli jsme se nakonec všichni, dokonce i taťka, který se ještě nedávno dušoval, že na něco, co má méně jak 74 koní, v životě nesedne 🙂

Více fotografií: Vyjížďka Plachtín