Autor: Skarbi

Hned po skončení školního roku (letos vyjímečně o týden dříve), jsme naplánovali rodinnou dovolenou k moři. Po dlouhém vybírání destinace jsme zvolili již osvědčený Egypt. Tentokráte ovšem novou oblast – Marsa Alam a to zejména kvůli potápění a šnorchlování. Bydleli jsme v hotelu Abu Dabbab Beach & Resort, který leží asi 30 km od letiště v Marsa Alam. Oblast Abu Dabbab je vyhlášená výskytem mořských želv, což se ukázalo býti pravda. Pořádně jsme si se želvama (a ostatní mořskou havětí) zařádili.

Kromě potápění jsme blbnuli v aquaparku, hráli beachvolejbal a skákali do vln, které byly v zátoce opravdu veliké. Kája navíc každý večer chodila na minidisko tančit. Já jsem si zkusil s taťkou potápění (ponor do 6m) a mamka zase tradiční Egyptské masáže. 12 dní uteklo jako voda a první prázdninový týden už jsme byli v pořádku zpět v ČR.

Více fotografií: Egypt Abu Dabbab

Strejda Honza je náš dvorní adrenalinový animátor. Tentokráte nás vytáhnul na lezeckou stěnu do Škoda Landu. I když se schylovalo k dešti, pořádně jsme si tu stěnu slezli. Na vrchol jsme se dostal nejen já, ale i ségra a mamka. U Káji byl použit povolený doping, páč jí strejda Honza nechal v 1/3 cesty na vrchol čokoládu a Kája, jak je všeobecně známo, by za čokošku udělala cokoliv 🙂

Lezení nás začalo bavit, tak myslím, že by si měl taťka už chystat peníze na pořádná lana a podsedáky.

Více fotografií: Lezení s Rybkou

Daník slaví v létě 10 let a protože bychom se o prázdninách nesešli, zorganizovali jeho rodiče oslavu již nyní v červnu. Sešli jsme se u něj doma v Chotěšově (tedy spíše na zahradě). Obdarován byl od všech dětí, od nás dostal výbavu na atletiku (triko a kšiltovku). Teď už vypadáme tuplem jako bráchové :-). Kámošů se Danovi na oslavě sešlo nepočítaně.

Teta Judy Hopkavá nechala udělat motýlkový dort a nacpala nás spoustou dalšího jídla. Hráli jsme fotbal, muchlovali koťata, jezdili na kolobrndách – zkrátka pořádně si to užili.

Více fotografií: Dan 10 let

V pátek, hned po návratu ze školy v přírodě, mě čekaly poslední závody v letošním školním roce. Sotva jsem vypadnul ze školního autobusu, který nás přivezl z Melchiorky, už jsem seděl v autě směr Domažlice. Počet startujících byl tentokráte menší, z AK Škoda Plzeň nás dorazilo jen 15. S Daníkem jsme měli zálusk vrátit Přeštickým atletům porážky z leotšních závodů, ale bylo to nad naše síly 🙁

Přesto výsledky velice dobré, v součtu 4 disciplín celkové 8 místo z 24 závodníků (v ročníku 2006 by to bylo 3. místo):

Hod míčkem: 33,68 m (8. místo)

Skok daleký: 3,27 m (7. místo)

60 m: 9,7 sec.  (11. místo)

400 m: 01:18,7 (8. místo)

Nakonec mé 3 body také pomohly v soutěži týmů a AK Škoda Plzeň si z Domažlic odvezla pohár pro vítěze družstev.

Více fotografií: Závody Domažlice

Po delší přestávce jsem se s taťkou zúčastnil dalšího adrenalin výletu v režii tatínků – tentokráte na Sněžku a blízké okolí. V pátek jsem zazdil školu a vyrazili jsme již ráno směr Štidla. Zde jsme nabrali zbytek expedičního týmu (Lesíci, Rumáci, Příhodojc) a vyrazili směr Sněžka. Vrchol jsme zdolali trochu srabácky lanovkou, ale v tom dešti se nám nechtělo se vláčet pěšky. První nocleh byl na Luční boudě. V sobotu nás čekal přechod na Labskou boudu a v neděli prameny Labe a sestup do údolí (Špindl) k autům. Celkový výkon – 30km + koupání v Labi o těplotě 15°C

Více fotografií: Sněžka

Strejda Marek se pochlapil a zařídil pro nás zájezd do Legolandu (Günzburg, Germany). Protože se zájezd konal ve speciální StarWars weekend, nakonec jeli jen starší chlapi (taťka, strejda, Vojta, Jenda) a maminky s mrňatama zůstaly doma. Nutno říci, že to byl tah správný, neb v sobotu je Legoland nacpaný k prasknutí. Sice jsme si jej stihli celý projít, ale atrakcí jsme navštívili asi jen 1/3. Nejlepší akcí byl robotický simulátor (Bionicle Power Builder), podmořský svět Lego Atlantis, sjezd na člunu v Lego Adventure a také Lego Fabrik, kde jsme si vyrobili vlastní kostičku.

Výlet byl velice náročný. Vyráželi jsme ve 4 hodiny ráno a vrátili se do Plzně až před půlnocí. Nicméně všichni jsme se shodli, že se tam ještě jednou podíváme a tentokráte všichni i s mrňousema a maminkama.

Více fotografií: Legoland

Už je to tady!!! Kája dorostla do atletické minipřípravky a tak můžeme jezdit na závody společně. První akce se uskutečnila na našem domácím stadionu Ak Škoda Plzeň.

Oproti žákovským kategoriím, přípravky soutěží v tradičním pětiboji. Výsledky ucházející, Kája si ve všech disciplínách udělala letošní maximum i osobák 🙂

 

Výsledky Honzík (kategorie 2005/2006; 28 závodníků):

• 60m – 10,16 (11 místo)
• 60m překážky – 10,8 (11 místo)
• dálka – 3,54 m (8 místo)
• hod – 34,21 (7 místo)
• 400m – 82,4 (13místo)

Výsledky Kája (kategorie 2009/2010; 38 závodnic):

• 60m – 13,37 (21 místo)
• 60m překážky – 18,2 (33 místo)
• dálka – 1,78 m (31 místo)
• hod – 7,21 (22 místo)
• 200m – 52,6 (24místo)

Více fotografií: Okresní kolo přípravek – AK Škoda Plzeň

Přestože jsem ještě nedorostl do atletické žákovské kategorie, měl jsem možnost si zazávodit s přípravkou na Mistrovství Plzeňského a Karlovarského kraje. Závody se konaly ve Stříbře a tak se přijely podívat i babičky a děda lázeňskej. Nakonec jsem byl nasazen jen do 3 disciplín – hod, 600m a štafeta 4x60m.  Dlouhá treť se mi moc nepovedla, ale v hodu jsem si zlepšil osobák a se štafetou jsme nakonec vydřeli bronz. Na to, že jsem soutěžil v kategorii 2005/2006 to docela ušlo.

Výsledky:

• hod kriketovým míčkem – 30,98 (11 místo z 25)
• 600metrů – 2:09,42 (16 místo z 27)
• štafeta 4x60m – 38,94 BRONZ

Protože bylo krásně a měli jsme to blízko do KL, sbalili jsme Daníka a jeli si opéct buřty k dědovi do pergoly.

Více fotografií: Krajské mistrovství Stříbro

 

Náš oddíl pořádal 1. kolo Atletické extraligy družstev. Do Plzně se sjeli nejlepší atleti z celé ČR. Abychom jim poskytli zázemí, jak se na akci podobného duchu sluší, atletická přípravka se zhostila funkce „košíčkářů“ tzn. pomocníků na dráze a warm up zóně. Taťka mi záviděl, že jsem nosil vybavení třeba Elišce Klučinové, ale upřímně – zkuste si celý den nosit košík s ponožkama atletů po řádném rozcvičení 🙂

Místo fotografií se slavnými atlety taťka zaznamenal náš souboj se startovními bloky. No co no …. Jsme prostě lehcí atleti 🙂

Po témeř 4 měsících příprav a učení jsem svoji snahu dotáhnul do zdárného konce. Na zlato jsem nedosáhnul, ale stříbro taky dobré :-).

A teď si dam voraz a budu pařit na tabletu do zblbnutí 🙂