La magia de la vida

Novinky ze života Škarbaníků
Taneční skupina Paprsek pořádá každoročně před Vánoci velké vystoupení celého souboru – tentokráte v Divadle Alfa pod názvem „Propojeni“.
Já jsem kromě vystoupení s bývalou skupinou D (Feel this moment), současnou skupinou C (Social contact) měla ještě sólové vystoupení (Magia de la Vida).
Podívat se na mě přišla celá rodina a dopadlo to skvěle. Velký potlesk při všech vystoupeních a skvělá atmosféra plného sálu.
Už je mi zase o rok více. Oslavu jsme spojili s taťkou a prezentací fotek z dalekých cest. Dort byl od babičky, ale chutnal jako od cukráře.
Posledním závodem sezóny je každoročně MČR v krosu. Letos se závod konal na dostihové dráze ve Velké Chuchli. A kategorie juniorů byla pěkně nabušená vzhledem k tomu, že se běželo o nominace na ME v krosu v Turecku.
Nastoupil jsem v dobré formě, ale absolutní česká špička už mě utekla. Doslova 🙂 Nakonec jsem doběhl jako sedmý a je třeba upřímně přiznat, že kluci dali do tréninku úplně všechno a zaslouží si jak cenné kovy, tak nominaci na ME.
PS: Všimněte si rozdílu mezi mými a Filipovými stehny….. Prostě na těch přednáškách z matematické analýzy ty kvadráky nenarostou 🙂
Jako omluvenku z pravidelného tělocviku na VŠ jsem učiteli slíbil, že budu reprezentovat ZČU na akademických mistrovství, kde se bude běhat. První volba padla na Akademické mistrovství v přespolním běhu, které se konalo v předvečer 17. listopadu v Praze. Účast jsem bral tréninkově, přece jen mě za týden čeká MČR v krosu, kde se sejde celá juniorská atletická špička. Nicméně, když už jsem tam byl, nedalo mi to a pořádně jsem si zazávodil.
Taťka na trať vyrazil o 40 min. dříve v rámci geronto závodu na 6km. Opravdoví muži pak běželi 9km společně s akademiky. V závodě jsem měl pouze jednoho přemožitele, ale protože tento rychlonožka už měl dávno dostudováno, odnáším si z pražské obory Hvězda titul akademický mistr ČR v krosu pro rok 2024.
Více fotografií: Akademické MČR
Letos jsem dostala ježíška o 2 měsíce dříve. Taťulda mi splnil sen a „vyvezl“ mě na 14ti denní trip do Soulu. Byla to moje vysněná cesta, nejen kvůli K-popu, ale i historii země a zdejšímu způsobu života.
Dva týdny v jihokorejském hlavním městě (10 mil. obyvatel) jsme využili naplno. Kromě návštěvy všech místních paláců, muzeí a hrobek dynastií z posledních tisíců let, jsme vyrazili i do blízkého národního parku zdolat nejvyšší místní horu (s výhledem na Seoul) a také do demilitarizované zóny kouknout, jak se Kimovi daří budovat komunismus. Objeli jsme většinu z místních K-pop vydavatelství a prošli si různé typy místních čtvrtí (od pouličních obchodů po mrakodrapy a luxusní obchoďáky). Superrychlými výtahy se vyvezli na Namsan Tower a Seoul SKY a navštívili obří podzemní akvárium.
Bydleli jsme ve třech ubytováních, takže jsme zažili atmosféru pravého hanoku, asijského hotelu i privátu v 22 patře mrakodrapu v obchodní čtvrti. No kapitolou samo o sobě bylo jídlo – rozhodli jsme se vyzkoušet všechny místní speciality, což se nám až na jednu výjimku podařilo. Tlamičky nás pálí ještě dnes 🙂
Abychom zapadli, půjčili jsme si na jeden den tradiční místní kroje – hanboky. Taťka vypadal jako županič, zatímco já jako princezna (tvrdí taťka).
Za celý pobyt jsme nachodili strašně moc kilometrů a pořídili desítky GB fotek a videí. Pokud máte chuť se dozvědět, co vše jsme viděli, mrkněte na fotogalerii.
Více fotografií: Korea 2024
Oficiální vrchol krosové sezóny v Plzeňském kraji se již několik let koná v Bělé nad Radbuzou. Podmáčená trať je vždy příslibem radosti pro naše maminky, které musejí následně odbahňovat naše dresy 🙂
Kategorie juniorů startovala společně s muži v hlavním závodě a vzhledem k tomu, že Jirka Špiroch se připravuje na MČR v Alpách, bylo startovní pole „příznivé“. Cílový finiš si pohlídal Kuba Davidík, ale já jsem za celkové druhé místo mohl převzít medaili juniorského mistra Plzeňského kraje v krosu.
Více fotografií: Bělská pětka
Podzimní příprava na krosový vrchol jde do finále. Běh BP jsem si vybral kvůli zajímavě strukturované trati s nepříjemnými kopečky, velice dobrou konkurencí z řad plzeňských běžkařů a upřímně – i prize money se mi teď hodí 🙂
První místo a v cíli mě čekal potlesk a gratulace i od Hradečáků, kteří přijeli na návštěvu do Plzně právě včas, aby viděli můj finiš.
Tenhle závod mám hrozně rád. Vlastně celá naše rodina, protože v cíli je vždy luxusní raut a stánek s pivem. Taťka se letos nezúčastnil, páč nemá moc naběháno a pivo mu beztak natočili, tak proč se zbytečně potit. Já si pohlídal první místo a jsem rád, že jsem to běhání úplně nezapomněl a klíční kost drží na svém místě.
Více fotografií: Kardioběh