Honzíkův a Káji web

Jakmile vylezlo sluníčko, taťka vytáhnul čmelindu ….

Vždycky jsem si chtěl vyzkoušet, jaké je to běhat v tandemu s někým, kdo mě stačí (taťka už dávno spadnul z lopatky) a taky co vlastně obnáší to canicrossení. Teta Kačka byla tak hodná a přivezla k nám do KL border koliáka Endyho. Endík trénuje na jarní závody, tak jsme na tom stejně 🙂
Protože nás oba zapřáhli k sobě až po tréninku (já kopečky, Endík 8km výklus), dali jsme si kiláček jen za 3:06. Ale určitě máme na víc. A v cíli jsme se ani nerafli, ani nepoštěkali 🙂

Nechápu, co kluci na tom běhání vidí. Proč se dřít, když člověk může vyhopsnout na koně a kochat se zimní krásou pěkně z výšky. Teta Kačka nás pozvala na vyjížďku na Plachtín. Taťka zcela nepřipraven vyfásnul Patynu a Johanku, já jsem jela na Pennym s tetou. Přestože mrzlo až praštělo, taťka se strachy pěkně zapotil. Ale ať si zvyká…. ještě neví, že si stejně jednou pořídím jednorožce 🙂

Více fotografií: Koně Plachtín

Letošní zima se fakt povedla. Sněhu je dost, mrzne a tak každý víkend běžkujeme. Oblíbili jsme si běžkařský okruh v Mariánských Lázních, konkrétně trasu Závišín x Kladská (27km). Dali jsme ji s taťkou už 3x 🙂
Když neběžkujeme, tak bobujeme v KL nebo stavíme sněhuláky. A když nelepí sníh, děláme sněžné želvy, mravence či sněhuláky v leže 🙂

Více fotografií: Zimní radovánky

Stadion zavřený, běžecké trasy zapadané sněhem. Kde mají chudáci Škodováci trénovat? To je jedině na běžky. Přesvědčil jsem taťku, aby nás vzal na Kladskou. Auto jsme nakonec plně obsadili – přidal se Martin a Marek – oba zkušení běžkaři.
Taťka si zbaběle běžel konstantní tempo, my jsme si dali fártlek, „Klebo“ style, stromečkové sprinty a další krávovinky….. Na 25 km už nám trochu došlo a ten starej bard pořád pomalu ujížděl 🙂 No neva … na stadionu mu to vrátíme. Parádní běžkování.

Více fotografií: AK Škoda na běžkách

Bráchovi je 15 let. Že by zmoudřel? To teda ani náhodou. Provokuje mě pořád stejně. Ale už vypadá jako chlapák a občas má i záchvaty galantnosti a gentlemanství.

Protože nám situace neumožnila udělat párty, oslavili jsme narozky jenom tradičně s prarodiči. Bráška dostal běžecký dort (s tretrou) a jako dárek nové kolo.

Více fotografií: Jenda 15 let

Prašivina odezněla a tak jsme celí hladoví vyrazili na běžky. Lesíci nás pozvali do apartmánu na Špičáku. Záměr vyrazit do stopy v sobotu brzo ráno vzal za své, jen co se v pátek večer tatínek chopil rozlévání nápojů. Nicméně alespoň krásně vylezlo sluníčko a nebyla taková kosa.

S holkama jsme si dali trasu Špičácké sedlo x Černé jezero, s taťkou pak pokračovali až na Stateček pod Ostrým a zpátky přes Hamry.

Více fotografií: Špičák běžky

Konec karantény jsme s taťkou oslavili běžkováním na standardní trati Gerlovka – Pod polomem. Sněhu se zdálo být dost, ale v úseku Bukovina x Ašerlák asi nějakej rozumbrada vyspravil silnici kamenem, který má tendence vylejzat na povrch stopy, takže jsme si parádně depilovali chlupy na twinskinech 🙁

Co se dá dělat, když už 14 dní trpíte prašivinou, část rodiny čeká než vyexpiruje a druhá půlka čeká na výsledky? Naplánujete guerilový výlet do přírody s motem „hlavně nikoho nepotkat a nebýt vidět“. Byla z nás dokonalá „stínová rodina“.