Autor: Skarbi

Letos nám kvůli pandemii zrušili Lázeňskou osmičku. Když už jsme ale byli v KL, chtěli jsme si vyzkoušet jinou „challenge“. Nejdřív to v sobotu prubnul taťka sám, v neděli jsem se už přidal i já.

Voda v lomu měla 8°C. Vlézt tam není takový problém, horší už je vydržet a při plavání rychle ubývají síly. Ale ta euforie když pak člověk vleze do teplých šatů je nepopsatelná.

Více fotografií: Otužilci

Přišel podzim a s ním mlhy. Letos je mlhavo snad víc než kdy jindy. Chtěli jste tedy najít nějaké místo, kde alespoň trošku svítí slunce. Taťka navrhnul Brdy, ale strejda Vláďa přišel s takovým kokotským nápadem, že půjdeme na Kokotské rybníky.

Horní a dolní kokot (názvy rybníků), pramen Čůráček….. Ten kdo dělal tuhle naučnou stezku měl skutečně smysl pro humor.

Sluníčko jsme nakonec asi na 5 min viděli a procházka to byla vydatná. Škoda, že jsme pak všechny spálené kalorie znovu v dvojnásobné míře nabrali při přežírací párty u Lesounů 🙂

Taťka si pořídil novou kočičandu. Má 3 roky, je jenom trochu jetá a sílu má jak 73 koní. Bydlet bude v garáži, i když to chvíli vypadalo, že by si jí taťka vzal i do ložnice.

Známé pravidlo o afinitě děvčat k silným strojům se potvrdilo. Chvilku ji nechal bez dohledu a už mu na ní seděla jedna blondýnka 🙂

Vrchol klubové sezóny je tady – žebříčkem kvalifikací si obě skupiny starších žáků i žákyň AK Škoda Plzeň vybojovali místo na Mistrovství ČR družstev. Letos se konalo na krásném stadionu v Kolíně. Vzhledem k možnosti zapsat jen jeden běh delší 300m jsem dostal za úkol vyválčit pro tým body na tyči a steeplu.

Tyč se mi náramně povedla. Bohužel vzhledem k navazujícímu rozběhu na steeplu jsem musel odsoupit po dosažení výšky 2,50, což je moje osobní maximum (vylepšeno o 35 cm). Na steepl jsem nastoupil v hrozném fofru a na výkonu to bylo znát. První dvě kolečka jsem jenom kontroloval pozici a nikam to nehnal, na poslední 200ce jsem ale sebral sílu a zabojoval o pozice. Naběhané kilometry a zkušenosti mi hrály do karet a po poslední překážce jsem už borci z Mladé Boleslavi nedal šanci a s časem 4:45.45 bral bronz. Celé závody byly hrozně emotivní, hrálo se o každý bod. Naše holky jsou jedničky, což potvrdily a zaslouženě se staly mistryněmi ČR, nám klukům nakonec 3. místo uteklo o jediný bod a na stříbro to bylo jen 3,5 bodu. Smutek jsme pak zažrali v Mekáči, kam nás trenéři vzali, páč na konci sezony není hanbou se pořádně napucnout junk foodem 🙂

Více fotografií: MČR družstev Kolín

 

Po suverénním vítězství v krajském kole postoupilo naše družstvo na mistrovství Čech. Akce se konala v Bílině, za skutečně nesportovního počasí – zima a setrvalý déšť celý den. Trenérka mě přihlásila na tyčku a hladkou 1500m – steepl si schovávám až na republiku 🙂

Tyčka se mi moc nepovedla, klouzalo to jako blázen, takže jsem ani nezaložil. Náladu jsem si spravil na míli, kde jsem v čase 4:37.92 skončil druhej hned za Michalem. Pod kotel jsem taky naložil na štafetě 4×300, kde jsme ve složení Soukup, Szabo, Škarban, Veselý vybojovali 4.místo a cenné body. Celkově jsme skončili na třetím místě a za týden jedeme na republiku !!!!!

Více fotografií: Mistrovství Čech Bílina

Mezi MČR žáků a Mistrovstvím Čech družstev se vmezeřil závod běžeckého poháru přeložený z jara. Místo května se tradiční Běh osvobození konal na konci září. Místo a trať ale zůstala stejná – Litice a kopec jako kráva.

Nakonec to dopadlo dle očekávání. Michal nám zdrhnul a my si s Jirkou trochu zablbli na cílové rovince. Ale nakonec převládla odpovědnost za zdravé nohy na sobotu a v těch krtincích jsme až tak necílovali 🙂 Bral jsem bronz za čas 3:00,42.

 

Moje první atletická republika na dráze. A zrovna takhle daleko. Na cestu jsme vyráželi už v pátek ráno. Bydleli jsme v Žermanicích, což je taková malá řiť u vody mezi Ostravou a Třincem, takže na trénink a závody nás musel vozit bus. Ale postaráno o nás bylo od klubu luxusně a konečně  jsem se cítil jako opravdový reprezentant.

Mé ambice nebyly vysoké, přece jen jsme se z ročníku 2006 nominovali jen dva, ostatní kluci byli o rok zkušenější. Naštěstí jsme byli s Michalem a Jirkou tři parťáci z Plzeňského kraje, takže už jsme od pátku spřádali strategii. Nakonec to dopadlo obligátně – od začátku to napálit a když už nemůžeš tak přidej – kde jinde vypustit duši než na MČR.

K samotnému závodu toho nemám co napsat. Tempo od začátku přísné, ale stíhal jsem. Držel jsem se zhruba v půlce pole (říká taťka). Já nevnímal ani strategické pokyny od trenérek, jen čučel na Jirku, co byl přede mnou a držel se ho zuby nehty. Na 100kové překážce ve třetím kole jsem dal gymnastický prvek (zapomenutá přetahovka = kotoul přes rameno a kyčel), ale kupodivu z toho držkopádu vylítnul na Jirkovo úrovni. Na hranici 200 metrů jsem mu začal nastupovat, ale ten pardál má neskutečnou sílu a morálku. Do cíle jsem se dohnal těsně za ním na 9. místě v čase 4:44.67.

Více fotografií: MČR Třinec

Na této běžecké akci nesmíme chybět. Točené pivko, kofola, raut …. k tomu trochu prokřupat kosti během. Co si lze přát více takhle v neděli na sklonku léta.

Ségra sprinterka to měla vyslověně za trest (750 m už je sakra dlouhej sprint) ale zmákla to. Čas – 3:14,4 (11. místo)

Já jsem měl od trenéra nařízený jen výklus. No neklaplo to, ale šetřil jsem se. Trať 1700m – 5:13,8 (2. místo)

Taťka se trochu pral s vedrem. Ale nakonec na 10km  6. místo v kategorii – 48:44,2.

Více fotografií: Kardioběh 2020

Na tento víkend jsme měli s Kájou volno od závodů, ale tatínek nám musel narušit naše flákání / plánované leháro a přihlásil se s partou (j)Elit na 10km v rámci běhu Baroko Plasy.

Asi už ode mě lecos okoukal, nebo ho ten Johny konečně naučil běhat, takže do cíle dofrčel v čase 52:16 a dokonce u toho nevypadal, jako by vyšláp vilejše :-). I na bednu v kategorii starců to stačilo. Dobře ty. Když se budeš snažit, třeba to v tom běhání jednou někam dotáhneš 🙂

Více fotografií: Baroko Plasy 2020

 

Poslední prázdninový den se uskutečnily na našem domovském stadionu poslední nominační závody na MČR v Třinci. Protože se mi nechtělo kroužit po staďáku na 3km, rozhodl jsem se zkusit štěstí na 1500m překážek. Nutno uznat, že to byla moje úplná premiéra ve steaplu.

Hurá, nominace potvrzena. Skončil jsem na 4. místě za Michalem, který zaběhl letošní republikové maximum. Čas 4:52,92 stačí na postup z 8. místa v republice.