Novinky ze života Škarbaníků
Každoroční zhodnocení úspěchů a vyhlášení nejlepších atletů z Plzeňského kraje se uskutečnilo v sále SPŠE, tedy v sousedství SG Plzeň a mého domovského stadionu AK Škoda Plzeň.
Přestože už jsem třetí měsíc pouze „Johny Walker“, Krajský atletický svaz vyhodnotil moji uplynulou sezónu za povedenou a po loňském vítězství v kategorii žáků jsem „první místo“ obhájil i v kategorii dorostenců.
Více fotografií: Atlet roku 2022
Letos odcestovala babička na svátky do Ostravy, měli jsme proto vánoce opět ve čtyřech. Teda vlastně v pěti – nesmíme zapomenout na Edmunda. Po dopolední procházce „za světýlkem a pár pivy u Salzmanů“ jsme odpoledne odpočívali :-), abychom byli na večer řádně připravení. Taťkův salát už odpočíval na balkoně a mamka udělala lososa a pro ségru řízky.
Po skvělé véče nastalo těšení na stromeček. Trochu jsme se ségrou zavzpomínali, jaké to bylo, když si rodiče složitě vymýšleli cinkání sobů a náhodnou návštěvu nějakého pána, co mu pod náš stromek odpadlo desítky dárků. Tak jsme to starochům letos oplatili a nadílku zajistili my.
A Ježíšek nás s dárky opět nešetřil – pod stromkem bylo spoustu věcí na běhání, běžky pro mamku a oblečky a kosmetika pro ségru. A došlo i na Edmunda, který dostal krásnou novou dekoraci, na kterou si hned po instalaci sednul a tvářil se hladově, jak to umí jen on.
Více fotografií: Vánoce 2022
Holky odjely péct cukroví k babičce a tak jsme se s taťkou vydali podpořit dobrou věc – charitativní běh pro spolek Exodus pořádaný firmou SPOKE. Koleno je pořád špatné, ale před týdnem už jsem začal pomalu rozklusávat a bolest se dá vydržet, tak jsem si chtěl vyzkoušet, jestli s tím půjde i trochu závodit. Taťka si jel jako obvykle pro pivo a párek v cíli.
Trať byla úžasná – cross s kopečky, zatáčkami a ve finále schody na stadion. K tomu všudepřítomné bahno. Místní hoši mě pěkně prohnali a tak jsem si vítězství musel vybojovat až v samotném závěru na stadionu.
S kámoškama z SG jsme byli vybrány reprezentovat školu na závodech AŠSK v přespolním běhu v kategorii mladšího žactva. Po okresním a krajském kole, které jsme s přehledem vyhrály, se o vítězi rozhodovalo ve finálovém klání ve Žďáru na Sázavou.
Pro nás plzeňačky to byl celodenní výlet. Ale zabojovali jsme a na kopcovité trati cca 1500m jsme jako družstvo získaly 3. místo
Článek na webu SG: https://www.sgpilsen.cz/aktuality/republikove-finale-v-prespolnim-behu
Protože jsme kvůli mým letním závodům nestihli žádnou společnou dovolenou, rozhodli se rodičové, že nás se ségrou vytáhnou na babí léto do Budapešti – města trdel, gulášovek a termálů.
Nabuzeni taťkovými předchozími zkušenostmi jsme neponechali nic náhodě a sportovně se vybavili. Brusle, plavecké a běžecké vybavení…. Nicméně nepršelo málo. Pověsti o babím létě se nějak nepovedly a slunečných chvil bylo pomálu. Ovšem to nás nezastavilo a vysportovali jsme se tam důkladně. Na Margaretině ostrově jsme byli jezdit na inlajnech, dali si tam běžecký trénink a zašli i do termálů. K tomu oběhli všechny památky – Parlament, židovskou synagogu, Rybářskou baštu, ruské kolo….
A měli jsme i neskutečně stylové ubytování v ulici hned vedle parlamentu – návrat do začátku 20. století v plné parádě.
Více fotografií: Budapešť
Sestřenka se vdávala, závody a jiné sporovní kratochvíle tedy musejí jít stranou. Do Ostravy jsme se vypravili hned brzo ráno, abychom tu slávu stihli. Auto jsme opět vyzdobili želvou, aby místní viděli, že přijela honorace, co nepodceňuje přípravu a design 🙂
Průběh samotného aktu byl standardní – všichni vyfešákovaní, babky plakaly, svatebčani řekli hlasité ano. Na obědě jsme se pak napucli a tančili a popíjeli jsme až do půlnoci.
Přestože je taťka naťuklej (koleno), my částečně zdraví, jsme si nemohli nechat tradiční závod ujít. Teda – Kája to tradičně bojkotovala, takže jsme do auta naložili Ríglose, abych se na té 4ce sám nebál. Bylo krásné počasí a běželo se skvěle. Na čele se s náma držel ještě Bíbič, kterému to také báječně běhá, nicméně finish už byl můj.
Taťulda s Kájou to jistili se stopkami v zázemí závodu.
Výsledný čas byl nakonec 13:53, takže za mě velká spokojenost – super hobíkovskej závod, se skvělou atmosférou.
Do prvního dne na nové škole je třeba vykročit pravou. A rodičové a brácha mě doprovodili.
Já prostě neumím odpočívat, chvilku doma a už mám závodní absťák…… Tak šup na Běh Plzeňské teplárenské, tradiční to závod u Boleveckých rybníků. Letos, možná i vzhledem k deštivímu počasí, celkem slabší účast, takže jsme si s Ríglosem trochu zablbli a snažili se alespoň dohnat předjezdce na kole.
